neděle 10. září 2017

Život během střední

Zdravím. Nějak mě přepadla nějaká múza. Některým nám začala opět škola a já nemůžu poslední dny pořádně spát. Jsem celkem nevyspaná, ale po nocích, kdy nespím, tak přemýšlím. A právě proto píšu teď tenhle článek.

Jedná se o takový příběh mého života na střední škole. Sice mě ještě čeká poslední rok, ale i tak mám většinu za sebou, tak jde se na to.


Jak to vlastně všechno začalo? Úplné začátky jsou vlastně ještě ze základní školy, kdy jsou patnáctileté děti nucené rozhodnout se, kde a v čem se budou vzdělávat a od toho by se pravděpodobně měla odvíjet i jejich práce po zbytek života (všichni víme, že skoro všichni poté  pracují v něčem jiném, než studovali). 

A tak se mladá patnáctiletá holka musela rozhodnout. Celou dobu měla v plánu jít na gympl, když najednou přišla změna. Zlom nastal v okamžiku, kdy vtrhly do vyučovací hodiny slečny, které lákaly deváťáky na studium na jejich střední škole. A ta mladá holka začala uvažovat (nejenom ona, i ostatní její spolužačky, ovšem ty to zaujalo jen na chvíli, kdežto u ní to trvalo pořád, až do podávání přihlášek na školu).

Byla z toho nadšená, líbila se jí představa, že se školou bude moct cestovat a poznávat, protože se jednalo o obor cestovní ruch. U přijímaček uspěla a po chvilce zaváhání, zda si vážně vybrat tuto variantu, do toho opravdu šla. A udělala dobře, volba gymnázia by pro ni nebyla ta nejlepší cesta, to už ví. Sice musela obětovat jiné věci a to třeba život mimo domov, ale šla do toho a nebála se.


Upřímně, nejdříve se zděsila. Škola nevypadala teda nějak nádherně. Stará, malá budova na konci města. Ale statečně k ní kráčela s kufrem v ruce a mámou v patách posledního srpnového dne. Musela být ubytovaná na internátě, který je hned ve škole. Plus pro školu. 
Spolu s mamkou došla ke svému pokoji, kde ještě nikdo nebyl, ale maminka s ní počkala, než přijede jedna ze dvou spolubydlících. První přijela chvíli po ní. Při seznámení byla překvapena, byla ze stejného města, ale i přesto se nikdy neviděly. Mamka ji opustila, rodiče od spolubydlící též, a tak začal pořádně její život na střední škole.


Událo se toho mnoho. Střední škola této nezkušené slečně dala plno zážitků a zkušeností. Někteří to vzdají hned. Nezvládnou být mimo domov a třeba přestoupí. Ona vytrvala. Našla si kamarádku, spolužačku a spolubydlící, bez které by to tam asi nevydržela. Prožily spolu dva roky na internátu, ale potom přešly na privát. A nyní jsou druhým rokem na privátu, který je znatelně lepší. Můžou si dělat, co chtějí. Chodit si ven, kdy se jim zachce, připravovat si jídlo samy, prostě podmínky podobnější už k životu, kdy se dítě odstěhuje od rodičů a žije samo.
Tento způsob ji naučil, že musí nějak vyjít s penězi, které má na týden, nutí to starat se sám o sebe. Pro některé je to opravdu skvělá příprava na budoucí život, pokud to doma mají tak, že vše dělají rodiče.


Má to samozřejmě i své nevýhody. Musela smířit s tím, že bude daleko méně vídat své kamarády z domova. Ale ona věděla, že to půjde. Praví přátelé spolu vydrží. Doma ji pořád říkali, že to kamarádství skončí, ale neskončilo. A drží dál. Její nejlepší kamarádka je stáje její nejlepší kamarádkou, i když se vídají méně.
Taky se musela vzdát toho, že bude žít někde mimo a bude se muset o sebe starat sama. Ale toho se nikdy nebála, nějaké malé zkušenosti už měla.


Tenhle život jí navíc dal i lásku. Na škole potkala přítele, se kterým je doteď, tak snad to půjde i dál. Je o ročník starší, tudíž už spolu nemůžou být každý den po škole, protože bydlí jinde a čeká ho zase život na výšce. Ale když se chce, všechno jde, je to jen rok, pak to může být zas vše úplně jinak, to už je ve hvězdách.


Slečna během střední školy dosáhla plnoletosti, našla si pár skvělých přátel a prožila i skvělé zážitky. Tři roky utekly jako voda a poslední rok bude ještě rychleji pryč. Tak doufejme, že to všechno dopadne dobře a na tahle léta bude vzpomínat po zbytek života s úsměvem.


4 komentáře:

  1. Také jsem byla na internátě :) a vážně jsem takhle zjistila, kdo je pravý přítel a kdo ne :) A zjišťuji to i teď na vysoké :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To člověk asi bude zjišťovat pořád:)

      Vymazat
  2. To já teď půjdu poprvé na kolej a jsem z toho trochu nervózní :D super, že jsi teď na privátě :) Taky bych příští rok chtěla jít :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebuď, určitě to bude v pohodě:)

      Vymazat